Chaldejský arcibiskup: Pronásledování křesťanů vedlo k mnoha tisícům konvertitů

Chaldejský arcibiskup Najeeb Michael Moussa, dominikán a rodák z Mosulu, byl v lednu ustanoven pastýřem této arcidiecéze, dříve okupované tzv. Islámským státem (ISIS). Prohlásil, že „mnoho tisíc muslimů objevilo osobu Ježíše Krista“, po „druhu násilí“, kterému tam křesťané čelili – pronásledování, díky kterému byli věřící ve víře „silnější a silnější“.

„Ano, přišli jsme o všechno, kromě naší víry v Ježíše Krista,“ sdělil arcibiskup Moussa účastníkům Druhé mezinárodní konference o pronásledování křesťanů v Budapešti. ISIS okupoval Mosul v letech 2014 až 2017, během nichž spáchal mnoho ukrutností a vyhladil téměř všechny křesťany z tohoto starověkého, kdysi většinově křesťanského města. Od té doby se vrátila jen hrstka křesťanů.

Arcibiskup dále prohlásil, že abychom pomohli pronásledovaným, „musíme nejprve pomoct pronásledovatelům“, musíme „propustit islamisty z vězení, skutečného otroctví ideologie“. Toho lze dosáhnout, když jim dáme evangelium, aby mohli „objevit Boha lásky a pomoci jim uniknout od násilí a smrti“.

Zdůraznil také význam zachování křesťanského dědictví v regionu, které sahá 2 000 let zpátky – „víra, liturgie, historie, náš rodný jazyk, naše písemnictví, dokumentace – jinak „strom, odseknutý od svých kořenů, odumře“.

Posílení spolupráce
Shromáždění duchovních i civilních vůdců, diplomatů a dobrovolníků, které bylo ve dnech 26. až 28. listopadu pořádáno a sponzorováno maďarskou vládou, se zaměřilo na posílení spolupráce mezi těmi, kdo pracují na ochraně křesťanů před pronásledováním. Kromě toho se snažilo prokázat solidaritu pronásledovaným po celém světě, kteří se z velké části cítí být zapomenutí – a to i v rámci katolické církve.

Setkání, které přilákalo dvojnásobné množství účastníků než předchozí konference v roce 2017, je plodem maďarské vlády. Ta jako vůbec první na světě zřídila úřad na ochranu pronásledovaných křesťanů, jenž poskytuje materiální pomoc přímo pronásledovaným křesťanům prostřednictvím projektu „Maďarsko pomáhá“.

Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil konferenci s vysvětlením, proč se jeho země cítí být zvláště povolána pomáhat pronásledovaným křesťanům. „Zaséváme semeno,“ řekl. „Dáváme pronásledovaným vše potřebné a dostáváme od nich křesťanskou víru, lásku a vytrvalost.“

V průběhu konference často zaznívalo směrem k světovým vůdcům, aby pozvedli hlas na obranu pronásledovaných křesťanů, kteří stále trpí hroznými útoky, diskriminací a porušováním lidských práv kvůli své víře v mnoha částech světa.

Syrsko–pravoslavný patriarcha Antiochie a celého východu Ignác Efrém II. lituje toho, že „i přes pět let bití na poplach mnoho lidí neslyšelo naše nářky“ a že „bylo učiněno jen velmi málo hmatatelných kroků, aby bylo možné čelit tomuto skutečnému ohrožení naší existence původních obyvatel na území našich předků“.

Připomněl, že v uplynulých dvou desetiletích opustilo Irák 90 % a Sýrii 50 % křesťanů, a zdůraznil, že se na Středním Východě „neodehrává nic jiného než genocida“. Vyzdvihl „hrdinství“ mnoha věřících a pochválil Maďarsko za jeho pomoc. Také však vyzval USA a Evropskou unii, aby zrušily sankce vůči zemím, jako je Sýrie, protože „pouze ubližují obyčejným lidem“.

Jak dále dodal, křesťané potřebují, aby byla respektována jejich práva, „rovné občanství“, „práva a povinnosti“, jaké mají ostatní, a aby se necítili být „občany druhé kategorie“. Vyzval také k „dialogu mezi všemi stranami“.

Kardinál Péter Erdő
Maďarští lídři mezi tím vyzvali světové autority uvnitř i vně církve, aby udělali víc.

Kardinál Péter Erdő, primas maďarský a arcibiskup ostřihomsko–budapešťský, prohlásil, že „svět nesmí mlčet ohledně pronásledovaných, ani považovat fyzické útoky za něco nepodstatného“; místo toho by měl těmto činům věnovat pozornost.

„Musíme účinně pozvednout hlas na obranu pronásledovaných, tak aby světoví vůdci netolerovali tyto činy,“ řekl kardinál. Pronásledovaní „si zaslouží pomoc a podporu“, „musí být schopní vrátit se do své vlasti a musí jim být poskytnuta pomoc, aby mohli znovu začít budovat své životy a svou práci“.

Maďarský ministr zahraničních věcí Péter Sziijártó uvedl, že pokaždé, když na schůzkách ministrů EU vznáší otázku pronásledovaných křesťanů, naléhají na něj, aby řekl „náboženské menšiny“.

„Ale já chci říct: pronásledovaní křesťané,“ pronesl a vysloužil si potlesk. Maďarská vláda „odmítá“ přístup mezinárodního společenství, které považuje antikřesťanský postoj za „přijatelný“.

Doposud bylo v tomto roce zadrženo 2 625 křesťanů bez jakéhokoli právního základu a celosvětově bylo napadeno více než 1 200 kostelů, poznamenal Sziijártó. Jak během konference zaznělo, křesťané jsou nejvíce pronásledovanou menšinou na světě. Po celém světě je vystaveno extrémnímu pronásledování více než 245 milionů křesťanů.

Konference také upozornila na pronásledování křesťanů mimo Střední Východ, zejména v Nigérii, kde islamistické skupiny Boko Haram a členové kmene Fulani spáchali kruté zločiny.

Biskup Oliver Dashe Doeme z diecéze Maiduguri, ohniska islamistických útoků, uvedl, že vláda prezidenta Muhammadu Buhariho, který je sám z kmene Fulani, je „hluboce zapletena do pronásledování“, které podle biskupa Doemeho není jen násilné, ale také diskriminační.

Nigerijský prelát měl v roce 2015 vidění, v němž se meč proměnil v růženec, a Ježíš mu třikrát zopakoval, že Boko Haram bude vyhnáno modlitbou růžence. Jeho věřící byli prý útoky silně traumatizováni. Dodal však, že měli „neotřesitelnou“ víru a tváří v tvář pronásledování se stali silnějšími. Zdrojem síly se jim podle jeho slov stala eucharistie, eucharistická adorace (jednu hodinu přede mší v každé farnosti) a oddanost Panně Marii prostřednictvím růžence.

Princezna Gloria Thurn–Taxis
V krátkém zamyšlení vyjádřila princezna Gloria Thurn–Taxis svou naději, že Maďarsko nebude jedinou zemí, která si zvolila specifickou pomoc křesťanům. Jak dále poznamenala, „vypadá to, jako by už náboženská svoboda a mír nikoho do ulic nedostaly“ a že „se lidé spíše starají o globální oteplování a život zvířat“.

„Kam jsme se to dostali, když si ceníme zvířat a rostlin více než lidských bytostí?“ otázala se. „Samozřejmě, že všichni chceme žít ve zdravém prostředí, ale jak můžeme akceptovat a tolerovat ty nejotřesnější umělé procedury, když se jedná o náš vlastní druh?“ pokračovala s odkazem na hormonální stimulaci surogátních matek, která se provádí i z důvodu operativní přeměny pohlaví.

Její obavy našly odezvu i u biskupa Matthewa Hassana Kukaha ze Sokoto v Nigérii. Prohlásil, že „globální ambice islámu se doslova zakořenily po celém světě“, zatímco vášeň mezi křesťany se nachází „v recesi“. Křesťané nejsou ani „studení ani horcí; a protože nejsi ani studený ani horký, nesnesu tě v ústech,“ citoval Knihu zjevení. Svět podle něj vidí „symptomy našeho vlastního selhání“ a křesťané považovali „příliš mnoho věcí za samozřejmost“.

„Říká se, že křesťanství zvoní hrana. My jsme se ale ani nepokusili vypátrat zdroj našeho nedostatku vášně,“ pokračoval. Podívejte se na Evropu: „volná láska a sex 60. let“ vedly „k přijetí nihilistické filozofie“. Mladí Evropané podle jeho slov „neodmítli křesťanství, nikdy jim totiž nebylo nabídnuto“.

Pomoc z USA se k lidem nedostala?
Asistent prezidenta Joe Grogan přečetl vzkaz Donalda Trumpa, v němž zaslal účastníkům konference své „vřelé pozdravy“. Prezident vyjádřil své potěšení, že s Maďarskem sdílí stejné přesvědčení v obraně náboženské svobody, a dodal, že jeho vláda podniká „konkrétní kroky“, aby zabránila útokům na občany kvůli jejich víře.

V zákulisí se však Register dozvěděl, že navzdory rozhodnutí Trumpovy administrativy z roku 2017 poskytnout pomoc přímo pronásledovaným spíše než prostřednictvím třetích stran viděli katolíci v Iráku jen málo z celkové sumy 373 milionů dolarů. Ty byly podle americké vlády poskytnuty zejména iráckým křesťanům v rámci iniciativy „Uzdravení z genocidy a odpověď na pronásledování“.

„Jsme zmatení z toho, kam většina z těchto prostředků odešla,“ uvedl jeden zdroj z oblasti Ninivské planiny a dodal, že území obdrželo pouze relativně malý zlomek (700 tisíc dolarů), které dorazily v průběhu uplynulých šesti měsíců. Pomoc byla řízena prostřednictvím Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID), federální vládní agentury poskytující civilní zahraniční pomoc a podporu rozvoje.

Poslední den zazněl projev metropolity volokolamského Hilariona, vedoucího oddělení vnějších církevních vztahů moskevského patriarchátu. Ten řekl, že obnova kostelů a infrastruktury na Středním východě je „nejvyšší prioritou“, aby se křesťané mohli vrátit do oblasti.

Také on vyzval světové lídry, aby naslouchali pronásledovaným křesťanům, „kteří jsou vyhlazováni přímo před našima očima,“ a sdílel podrobnosti o tom, jak mezináboženská skupina v Rusku pomáhá věřícím v Sýrii prostřednictvím „řady humanitárních iniciativ“.

Na závěr vyjádřil naději, že konference „pomůže křesťanům na Východě i na Západě sjednotit se v úsilí o nastolení míru“.

Edward Pentin, National Catholic Register
Přeložila Michaela Vošvrdová